Evropský referenční rámec

Společný evropský referenční rámec pro cizí jazyky (ERR) je dokument Rady Evropy, který umožňuje vzájemné porovnání kompetencí v oblasti znalosti cizích jazyků v rámci EU. Před zavedením ERR bylo velmi obtížné objektivně měřit jazykové znalosti, protože pojmy typu "začátečník" či "středně pokročilý" neměly jednotné definice a mohly mít v různém kontextu dost odlišný význam. ERR stanovuje šest základních kategorií zvládnutí jazyka, označených A, A2, B1, B2, C1, C2. Tyto kategorie jsou univerzálně platné pro různé jazyky a definují cílové kompetence ve všech čtyřech jazykových kompetencích (čtení, poslech, mluvený projev, písemný projev) pomocí podrobných deskriptorů. Výuka cizích jazyků, testy, učebnice i jazykové zkoušky jsou v současné době zpravidla harmonizovány s ERR. V níže uvedené tabulce naleznete zjednodušený popis jednotlivých úrovní dle ERR:

A1
Rozumí často užívaným každodenním výrazům a základním frázím, které mu umožňují uspokojování základní životní potřeby, a umí takové výrazy a fráze používat. Umí představit sebe a jiné, umí se ptát na osobní údaje, jako například kde někdo žije, koho zná a co vlastní, a umí na podobné otázky odpovídat. Dokáže se jednoduše domluvit, pokud člověk, se kterým mluví, hovoří pomalu a zřetelně a je ochoten mu pomoci. Nespoléhá se jen na velmi omezený repertoár předem nacvičených a lexikálně uspořádaných frází vztahujících se k určité situaci. Uvedené dovednosti zvládá samostatně.

A2
Rozumí větám a často užívaným výrazům týkajícím se každodenního života (například základní osobní údaje a informace o rodině, nakupování, místo, kde žije, zaměstnání). Dokáže komunikovat v jednoduchých, často se opakujících situacích, které vyžadují jednoduchou, přímou výměnu informací o důvěrně známých, často se opakujících záležitostech. Jednoduchým způsobem umí popsat své vzdělání, své nejbližší okolí a věci týkající se bezprostředních potřeb. Má již snahu iniciovat některé rozhovory. Je schopen krátkého monologického projevu na známá témata týkající se jeho osoby.

B1
Dokáže udržet interakci v chodu a vyjádřit to, co vyjádřit chce a to v celém rozsahu různých kontextů. Zvládá pružně problémy každodenního života. V hlavních rysech rozumí informacím o důvěrně známých věcech, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase apod., pokud jsou vyjádřeny zřetelným standardním způsobem. Umí se vypořádat s většinou situací, které mohou nastat při cestování na území, kde se daným jazykem hovoří. Zvládá výměnu většího množství informací (vysvětlování problémů, poskytnutí konkrétních, i když do jisté míry nepřesných informací). Občas musí žádat o zopakování, pokud odpověď druhého účastníka je rychlá nebo dlouhá. Umí vytvořit jednoduchý souvislý text o tématech, která dobře zná nebo která ho osobně zajímají. Dokáže popsat zážitky a události, sny, naděje a touhy a stručně zdůvodnit a vysvětlit své názory a plány. Umí vyjádřit svůj názor na krátký příběh, článek, přednášku, apod. a reagovat na doplňující otázky. Začíná rozvíjet schopnost výměny faktografických informací týkajících se běžných i méně běžných záležitostí v rámci svého oboru.

B2
Rozumí hlavním myšlenkám složitých textů jak s konkrétními, tak abstraktními náměty, včetně odborné diskuse o oboru své specializace. Dokáže se dorozumět tak plynule a spontánně, že může uspokojivě vést běžný dialog s rodilými mluvčími bez většího úsilí na obou stranách. Zvládá přirozenou komunikaci: rozumí výrokům a dedukcím ostatních mluvčích a poskytuje jim na ně zpětnou vazbu, a tak pomáhá rozvoji diskuse; obratně svými příspěvky navazuje na příspěvky ostatních mluvčích. Umí sestavit jasný podrobný text o širokém okruhu témat, vysvětlit stanovisko k aktuálním problémům a uvést výhody a nevýhody různých možností. Využívá rozmanitých spojovacích prostředků, aby byly vztahy mezi myšlenkami výstižně postiženy. Zvládá účinnou argumentaci a schopnost vyjednávání: užívá jazyka přesvědčování a jednoduchých argumentů, umí jasně stanovit hranici možného ústupku. Rozvinul se u něj další stupeň jazykového povědomí: schopnost sebeopravy, monitorování zafixovaných chyb, ale také systematického plánování toho, co má říci.

C1
Rozumí širokému okruhu náročných delších textů a dokáže rozpoznat skrytý význam. Rozvíjí se u něj schopnost vyjadřovat se plynule a spontánně, bez příliš zjevného hledání výrazů. Dokáže používat jazyk pružně a účinně pro společenské, studijní a pracovní účely. Umí vytvořit jasný, dobře členěný podrobný text o složitých tématech, prokázat uvědomělé užití zásad stavby textu, spojovacích výrazů a prostředků vyjadřujících vazby v textu. V gramatické rovině si osvojuje především nuance umožňující variovat jeho projev. Rozvíjí si širokou znalost slovní zásoby v oblastech mimo jeho pracovní nebo osobní zájem, především na úrovni porozumění, která šíří pokrývá rozsah běžný v denním tisku. V písemném projevu zvládá převážnou většinu písemných formátu po formální i obsahové stránce včetně komplexních esejů.

C2
Snadno rozumí prakticky všemu, co slyší nebo čte. Dokáže shrnout informace z různých mluvených a psaných zdrojů, rekonstruovat argumenty a vysvětlení a souvisle je prezentovat. Umí se vyjadřovat spontánně, velice plynule a přesně, přičemž rozlišuje jemnější významové odstíny i ve složitějších situacích. Dobře ovládá komplexní idiomatické a hovorové výrazy a požívá je s ohledem na konotaci a kontext. Aktivně používá gramatické prostředky pro vyjádření nuancí. Má širokou znalost slovní zásoby mimo oblasti svého zájmu, jež je schopen používat aktivně na úrovni běžnou v denním tisku. V písemném projevu zvládá veškeré písemné formáty včetně odborných pojednání.